Včelařská konference

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vyet?en? na m?l. (2)
> Datum: 25.12.2008 16:32:14
> ----------------------------------------
. Dost kritický jsem i k VMS,
> ale chce li si hrát parta nadšenců s vcelku nic nevypovídajícíémi čísly
> proč ne. Podle mě by byl ideální stav, aby za svoje včelstva si byl
> odpovědný každý sám, včetně monitoringu, povinný by byl třeba 1 vzorek na
> mor od 200 včelstev ze ZO. ZO by to zastřešovala pouze organizačně a
> zajišťovala, aby se to s léky nepřehánělo. Během dvou let by příroda
> včelaře proselektovala a ekonomický tlak by donutil ty nepřizpůsobivé toho
> nechat. Protože vedení Svazu má přesně opačný názor a po svazácku vše
> nejraději řeší kolektivně, zásadním vylepšením situace by bylo povinné
> nařízení zakrytých podložek nebo varroa den, aby ne levná čísla dodávaná z
> Dolu měla alespoň nějaký smysl. Současně by jsme se měli přestat oslavovat,
> že jsme nejlepší na světě, ale někdy se nechat od něj i poučit. Zdraví R.
> S.
>
>
> Nesouhlasím ve všem co tada pane Stonjek říkáte. Myslím, že VMS je dobrý, mám alespoň přehled jak to vypadá u sousedů v okrese i celostátně, jste dost velký odpůrce věcí veřejných. Franta

Já vidím jarní výrobu směsných vzorků pouze jako vytahování peněz z účtů ZO a platí to pouze pro varroázu. Naopak kdyby bylo povinných několik vzorků z každé ZO na mor plodu s tím bych souhlasil a tleskal bych k tomu. Proč? Z Dolu nám chodí velmi nepřesná čísla, někdy až scestná viz předminulé jaro, kdy byl cca týden před sběrem podložek s mělí prolet a podložky bez měli. Tak jsme si počkali ještě 14 dní a obdrželi z Dolu nějaké číslo a na podzim začal ten smutný tanec. Začátek toho průšvihu byl totíž v obdržení zcela špatných a nepoužitelných čísel, za které se navíc muselo zaplatit a o čemž se dnes taktně mlčí. Také mi není jasné jakou má vypovídací hodnotu zprůměrizovaný počet roztočů na úl např u včelaře se 100 včelstvy, např když mu vyjde 2. Na oleji mu plave 200 roztočů a on neví jestli to není poze ze dvou včelstev co mají po 100, nebo od 10 vč. po 10 apod. Tedy má li to na háku, léčit nemusí a při troše smůly mu padne pár včelstev. A jako viník se bude hlásat nějaká silně přiblblá teorie, hlavně aby to nebylo na něm. Nebo se do úlu u pečlivky zbytečně do včelstev bez roztočů cpe chemie. Většího včelaře jsem si vzal pouze za vzor na ukázku toho, co dostáváme z Dolu za čísla a že zas toho tak moc neříkají. Dost kritický jsem i k VMS, ale chce li si hrát parta nadšenců s vcelku nic nevypovídajícíémi čísly proč ne. Podle mě by byl ideální stav, aby za svoje včelstva si byl odpovědný každý sám, včetně monitoringu, povinný by byl třeba 1 vzorek na mor od 200 včelstev ze ZO. ZO by to zastřešovala pouze organizačně a zajišťovala, aby se to s léky nepřehánělo. Během dvou let by příroda včelaře proselektovala a ekonomický tlak by donutil ty nepřizpůsobivé toho nechat. Protože vedení Svazu má přesně opačný názor a po svazácku vše nejraději řeší kolektivně, zásadním vylepšením situace by bylo povinné nařízení zakrytých podložek nebo varroa den, aby ne levná čísla dodávaná z Dolu měla alespoň nějaký smysl. Současně by jsme se měli přestat oslavovat, že jsme nejlepší na světě, ale někdy se nechat od něj i poučit. Zdraví R. S.

Měl má dnes smysl hlavně u problému s morem. Varroáza je jen pro přehled o zamoření V.d. a nutnosti jarního ošetření proti němu.

Ke vzorkování.

Hodně se dělaly a dělají chyby nebo nedopatření či z jiných důvodů, že se varroázy ukáže např. 200ks roztočů/včelstvo a to ze stanoviště o 5 včelstvech. To vypovídá přesně a oficiálně o zamoření varroázou. Jenže se mohla stát i oficiálně chyba, kdy se podložka strčí a zaléčí a to co spadne se pěkně nacpe do kelímku. Nechci popisovat ty reakce když to má řešit veterinář. Je vlastně jasné, že se musely upravit směrnice pro sběr měli v tom smyslu, aby se nejprve po posledním zaléčení očistily podložky a z toho se teprve dělaly vzorky. Aby měli veterináři a včelaři klid. Jenže bych právě takové spady ihned po zaléčení jako veterinář vyžadoval a takové spady jsou důkazně na větší výši o počtu zimujících roztočů těsně po posledním zaléčení než potom očištění a během následných cca 20 dnech. Následný 20ti denní vzorek je velmi orientační hodně zkrátka zkreslený. Stejně jako s dotacema je tu "bordel ze setrvačnosti" i v této otázce.

Tedy pro pratický význam má právě toto.

Spad z podložek vložených na tři dny ihned z posledního zaléčení. Takové spady jsou od 0 po 200 i 500 roztočů.(a více) Jsou to přesně ty vzorky, které když včelař z nevědomosti dá do sběru měli a veterinářovi vstávají hrůzou vlasy (když je má) na hlavě. Přesně ty mají tu hodnotu o stavu včelstva a situaci. Znám od včelařů hodně návodů jak upravují totiž ty ve výsledku čisté vzorky. Fantazie v separacích vzorků měli od roztočů nezná mezí, hlavně že včelaři mají klid. Pak se diví jak v Kocourkově že měli 1,5 roztoče a včely v háji. To se děje kvůli právě nastavenému veterinárnímu systému a stím i logicky nepochpitelné ztráty po "čistém vzorku".


Takže toliko prakticky očima praktika vzevrubně o dnešních vzorcích na V.d.

..........
> Prosil bych,zda by mohl odpovědět odborník nebo zkušený praktik.
> Řada včelařů loňský rok vykazovala ve vzorcích zimní měli v průměru 1 - 1,5
> roztoče na včelstvo.Ale je s podivem,že se u nich vyskytl na jaře takřka
> devadesáti procentní i větší úhyn včelstev na stanovištích.Má vůbec tato
> diagnostika nějakou smyslnost?

To silné ovlivňování nebude skoro nikde. Takové místo vyžaduje souběh
několika místních podmínek. Ale na druhé straně já jsem třeba místo, co
jsem popisoval stran té vysoké teploty při oblevě v zimě tady v okolí našel.
Místo, kde bylo při oblevě úplně sucho a teplo, zatímco o 50 - 100 metrů
dál - níže leželo ještě 20 centimetrů sněhu. A přitom bylo to místo
víceméně v závětří. A když bude cca 4 hodiny denně kolem poledne venkovní
teplota v okolí úlu 15 - 20 st C a čelní stěna tenkostěnného úlu rozehřáta
sluncem na 30 - 40 st C. to je i v lednu u tmavší kolmé dřevěné stěny
reálná teplota, tak prostě po pár takových dnech se včely v plodování
rozjedou. Taky to není každý rok, řekněme tak jednou za 2 - 5 let, po
ostatní roky ten vliv obvykle není vidět, protože není v zimě výrazná
obleva.
Co se týká silně teplé minulé zimy a reakce včel na ni, myslím si, že
nejspíš včely ale i kytky budou k těm změnám překvapivě pružné. Když bude
více teplých zim po sobě, přizpůsobí tomu plodování, prostě nebudou brát
teplo tolik v úvahu. Například já si pamatuji kdysi, že nebylo prakticky
předjaří, kdy včely nevyletovaly na sníh, jak byly divoké na začátek jara a
rozběh plodování. To ale byla prakticky každý rok skutečná zima, od
listopadu po únor, březen 20 - 40 cm sněhu a obleva jen občas. Dneska se už
to stává velice zřídka. včely až na výjimky "počkají", až sníh před úly
sleze a teprve potom vylétají ven. I když možná to je i změnou rasy a úlů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 25, 2008 9:00 AM
Subject: Re: Podloky na melivol


> Radime já na silné ovlivňování plodování sluníčkem a teplotou moc nevěřím.
> Včely jedou podle "svého programu", který se vyvíjel víc jak deset milionů
> let a moc se ošálit nedají. Důkazem může být silně teplá minulá zima, kdy
i
> uč. včelařství hlásili jak jsou včelstva předčasným plodováním ohrožena a
> podobné nesmysly a jak bude třeba přikrmovat. Nakonec se ukázalo, že je to
> nesmysl a včely jsou v pohodě. Ale přišel roztoč a to už je jiná kapitola.
> Zdraví R. Stonjek

V naší ZO bylo hlášeno už v červnu 2007,že padly včely.Mě pak 4.7.protože jsem monitoring dělal jen namátkově.Od této zkušenosti monitoruji pořádně aby se to neopakovalo.Ve většině jsme plnoletí a tak se musíme starat sami.Tady bych použil heslo MDČR "Nemyslíš zaplatíš"!Hodně včelařů teď léčí jak o závod,ale chyba lávky roztoči nejsou.Jsem zvědav za rok dva,to bude nadělení.
Jsem docela zvědav jaká bude zdravotní situace na jaře.Pred týdnem jsem dělal aerosol a všiml jsem si pěkně podělaných letáků u většiny včelařů,když jsem na to ukázal většina řekla ti nic není.Je to omyl je to nosema apis a ta dovede věci.Bohužel se po čase doslechnu,že tam mám asi bordel.Franto máš tam něco?To víš Tondo,že nemám moje včely jsou výborný a co nanosí medu.Některý rok mám i vokurčák od každých jen letos to nebylo ono les nedal nic!

Za přirozený úbytek včelstev po zimě se považuje DO 10%

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Vyetření na měl. (2)
> Datum: 24.12.2008 15:19:53
> ----------------------------------------
> Dobrá, ale odkud berete jistotu, že je včelstvo zdecimované právě roztočem?
> Včelstva přece občas padla, i když tu ještě varroa destructor nebyl.
> Petr
>
> ----- Original Message -----
> From: "Petr" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, December 24, 2008 3:05 PM
> Subject: Re: Vyetření na měl. (2)
>
>
> Předpokládal jsem,že odpoví nějaký učitel nebo opravdu znalý praktik.
> Myslím si,že právě proto,že když už je včelstvo silně decimované a
> napadené,tak by se měla varoáza ve vzorku projevit.Proto se snad ty odběry
> dělají,ne?
>
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3716 (20081224)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>
>

Má smysl Vzorek zimní měli nám ukazuje stav rostočů po všech léčeních v podletí a na podzim Je hlavní signálem pro postup léčení v nadcházející sezóně
Kdešto úhyny včel v zimě jsou způsobeny několika faktory.
1) Úplavice s
2) nosema Tyto dvě spolu souvisí
3) Varroa je nejčastějším důvodem a je způsobena obvykle špatným léčením hned po sundání medníků. Zimní včely se pak líhnou poškozeny varroázou a nedožijí se jara
.
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Vyet?en? na m?l.
> Datum: 24.12.2008 13:21:46
> ----------------------------------------
> Prosil bych,zda by mohl odpovědět odborník nebo zkušený praktik.
> Řada včelařů loňský rok vykazovala ve vzorcích zimní měli v průměru 1 - 1,5
> roztoče na včelstvo.Ale je s podivem,že se u nich vyskytl na jaře takřka
> devadesáti procentní i větší úhyn včelstev na stanovištích.Má vůbec tato
> diagnostika nějakou smyslnost?
>
>
>

Petr:
.... Jsem pro,aby se dělala důsledná kontrola podložek včelstev v průběhu roku(monitoring),případné léčení a snad to i většina včelařů provádí,ale nač je pak výše již uvedená procedura spojená s odběrem ,placení a zasílání vzorků někam do laboratoře,tak to nechápu.Ale neštěstí většina z nás má včely ráda a tak to z obětavostí a ze zaujetím provádíme.
-----
Odpověděl jsi si sám :-))

K těm úhynům na jaře. Mě hynuly včely taky i na jaře. Ale roztoče jsem měl na podložkách už v červenci před rokem.
Ovšem s kolegou jsme jediní co jsme monitorovali tady okolo, kolega spad neměl a tak jsem to špatně vyhodnotil. Gabon se distribuoval až v srpnu a žádný VMS neexistoval abych věděl co se děje jnde. A roztoči s virozama to přišlo ke mě prvně.
Samotný počet VD by byl tak na hranici, podle toho co jsme pak na podložkách viděl. ALe včely měly minimálně vir pytlíčkového plodu, co jsme pak na jaře viděl.

Takže jsem se poučil, na nikoho nespoléhám, Gabon, odpařovače KM, KM a dalšé výzbroj mám připravenou v almaře a ve volných chvílích truhlařím/bednařím - nová dna atd.
Takže, až zjistím, že je moc VD ve včelách, tak budu reagovat, bez ohledu na nějaký systém.

Ten systém na který se ptáš dlouho fungoval a proti samotnému VD stále funguje. ALe vše se vyvíjí a nákazy taky. A pro spoustu včelařů nezbude než aby na něj dál spoléhaly. Oni si podložku do úlu nestrčí pomalu ani v zimě, Včelařství a nic dalšího nečtou, protože už všechno vědí a ke včelám chodí pro med. No a pro ně je tenhle systém s důvěrníky jediný možný. Spíš chrání okolí od nich než je a v tomhle funguje. A 20 let fungoval. A čtyři sezony z pěti taky funguje i dnes.

Ale je to teď v ústavě. Každý je zodpovědný sám za sebe, velká strana už to nemá pod kontrolou. :-)) Jsme v džungli. A tady platí, bude nás víc, nebudeme se bát vlka nic. Ale to neplatí pro každé stádo. Některá nepřežijí.

Takže tady to máš s delší omáčkou :-))


Karel

Vesele Vanoce Vsem

Radime já na silné ovlivňování plodování sluníčkem a teplotou moc nevěřím. Včely jedou podle "svého programu", který se vyvíjel víc jak deset milionů let a moc se ošálit nedají. Důkazem může být silně teplá minulá zima, kdy i uč. včelařství hlásili jak jsou včelstva předčasným plodováním ohrožena a podobné nesmysly a jak bude třeba přikrmovat. Nakonec se ukázalo, že je to nesmysl a včely jsou v pohodě. Ale přišel roztoč a to už je jiná kapitola.
Zdraví R. Stonjek

Já se omlouvám,ale stále mě zde uniká ta podstata věci,kterou bych chtěl slyšet bez té "omáčky" kolem.
Proč musím po posledním podzimním či zimním léčení dát do včelstev podložky,směsnou měl za určitou dobu smést,vysušit,zabalit,zanést důvěrníkovi,odeslat a zaplatit,když z deseti včelstev na stanovišti mě najdou v laboratoři ve vzorku patnáct roztočů,což dělá v průměru 1,5 roztoče na včelstvo Tohle číslo nedosahuje ani na průměr třech roztočů,čímž by teoreticky včelstva měla být zdravá a v relativně v dobré kondici.A ejhle,na jaře zůstává několik zbědovalých včelstvíček a možná ani ty ne.Nebojím se tvrdit a ze zkušenosti včelařů zde v okolí,z výsledků laboratorních vzorků,že tady tato situace nastala u převážné větsiny včelařů,kteří o včelstva přišly,kdy jejich vzorky vykazovaly minimum,ale přes to vše včely na jaře v úlech nebyly.Jsem pro,aby se dělala důsledná kontrola podložek včelstev v průběhu roku(monitoring),případné léčení a snad to i většina včelařů provádí,ale nač je pak výše již uvedená procedura spojená s odběrem ,placení a zasílání vzorků někam do laboratoře,tak to nechápu.Ale neštěstí většina z nás má včely ráda a tak to z obětavostí a ze zaujetím provádíme.
s pozdravem.

Těžko soudit něco z informace, že někde byl ve vzorku 1,5 VD.

To je číslo dobré tak do některých statistik co se vedou pro papírovou válku.

O spolehlivosti vyšetření vzorků toho bylo dost napsáno, ale to je podle mě až na posledním místě.
O spolehlivosti odběrů vzorků si udělá představu každý, kdo to chvilku sleduje.

I kdyby výše uvedené bylo 100%, tak průměr za stanoviště je právě jen průměr. Když odejde 1/4 včeltev, může to být ta 1/4 zo má 5 VD a ostatní nulu. A je to průměr 1,25:-)

Zimní spad možná vypovídá o účinnosti léčení.

Ale bez informace, jak to padalo po prvních léčeních je to informace jen k tomu, aby se nařídilo jarní léčení.

Jedna věc je VD, druhá infekce kde nákazu spouští VD - a to je myslím problém loňska.

Když onemocníš klíšťovou encefalitidou, nebo lymskou boreliozou, tak už na sobě taky klíště nemáš.

Takže sebe musíš sledovat po každé návštěvě přírody a včely po celý rok. :-)
Takže zimní vzorek má smysl hlavně pro úřady a systém, pro včelaře je důležité, co vidí na podložkách i jinde ON SÁM.
On je sám odpovědný, ne systém. Pokud mu systém pomůže, tím líp.
To je podle mě "poučení z krizového vývoje" ve včelařství vloni. :-) Včelami tvrdě zaplacené:-(.

Karel

1 - 2 roztoče na včelstvo znamená tak 10 živých roztočů v jednom včelstvu,
zatímco na kritické poškození včelstva roztoči je "třeba" tisíce roztočů. V
poslední době to vypadá, že se k roztočům přidal ještě další faktor, který
ještě není jednoznačně definován a není proti němu vypracována nějaká
metodika. Nejpravděpodoněji to vypadá podle mého názoru na nějaký virus,
který možná dříve přežíval ve včelách v nějaké hodně izolované oblasti a
kterému životní cyklus a rozšiřování roztoče mnohonásobně urychlil šíření,
případně umožnil nějakou mutaci či prokřížení mezi dříve oddělenými viry. A
kterému vedle varaózy nahrává taky podstatné snížení genové divezity
chovaných včelstev za posledních cca 30 let a možná taky nějaké současné
metody intenzívního chovu včelstev. Možná během pár let bude chov některých
liní matek zastaven nebo k nim budou muset být "přimnoženy" geny zajišťující
vyšší odolnost proti těmto úhynům a možná budou některé nyní běžné postupy
ve včelaření pozměněny. Myslím ale, že ještě ani nejsou sbírány informace, z
jakých chovných linií uhynulá včelstva byla a jak se s nimi zacházelo. Je
taky docela možné, že během krátké doby ten další faktor zmnohonásobující
úhyny prostě zmizí a nikdo stoprocentně nebude vědět, co to bylo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, December 24, 2008 1:21 PM
Subject: Vyetření na měl.


> Prosil bych,zda by mohl odpovědět odborník nebo zkušený praktik.
> Řada včelařů loňský rok vykazovala ve vzorcích zimní měli v průměru 1 -
1,5
> roztoče na včelstvo.Ale je s podivem,že se u nich vyskytl na jaře takřka
> devadesáti procentní i větší úhyn včelstev na stanovištích.Má vůbec tato
> diagnostika nějakou smyslnost?

Já si dovedu představit i stanoviště, kde tenkostěnný úl v kombinaci se
sluníčkem vysloveně škodí. Například na nějakém prudším nezastíněném svahu
obráceném k jihu, případně ještě chráněném proti větru. Zatímco jinde, v
zimě, když je pod mrakem, padá sníh a když je sluníčko, tak týden. 14 dní
pod jedovatým sluncem sníh taje a bláto pozvolna schne, na takovém místě,
protože se tam zimní slunce opírá do země při vhodném ostrém svahu prakticky
kolmo, sníh staje za 2 - 3 dny, bláto vyschne do sucha za další 2 - 3 dny a
potom je na takovém místě i v zimě klidně třeba v poledne na slunci 25 st C
a dá se tam pomalu opalovat. Když jsou na takovém místě umístěné tenkostěnné
úly, stačí poměrně běžná dvoutýdenní obleva na konci ledna, aby včely začaly
intenzívně plodovat. Potom stačí delší ochlazení v únoru nebo jenom i
všelijaké střídání sněhového počasí pod nulou a oblev s inverzemi kolem nuly
a rozplodované včely dostanou pořádně zabrat Na jaře jsou potom vyčerpané a
ve špatném stavu. Na takovém místě vychází potom v průměru lépe izolovaný úl
anebo úly schované ve včelíně.

R. Polášek

Já osobně si myslím, že význam sluníčka se v předjaří silně nadhodnocuje a v této rétorice si až přehnaně libují majitelé nezateplených úlů. Škoda, že přítel Václavek si nezměří na hodinkách, jak dlouho slunéčko tu jednu stěnu ohřívá a jak dlouho tomu tak není. Ale dobře zazimovat včelstvo v podstatě není žádný problém a tak si myslím, že včelám je mírně nahřátá stěna pouze na 2-3 hodiny uplně jedno,zvl. když převážnou část dne je kolem nuly, nebo pod. Problém nastává v létě a to i bílá nezastíněná stěna se běžně na sluníčku rozpálí přes 50 stupňů. Proto je nutné alespoň polostín a tím se zase snižuje to zahřívání v předjaří: Prostě každý úlový systém tvoří nějaký kompromis a záleží na každém jak si vybere. Ale chceme li vynášet pouze výhody a o nevýhodách taktně pomlčíme tak to u včelaře z jehož příspěvků je jasné, jak je jeho metoda "syrová a nedotažená", to působí dost komicky . Zdraví R. Stonjek

Dobrá, ale odkud berete jistotu, že je včelstvo zdecimované právě roztočem?
Včelstva přece občas padla, i když tu ještě varroa destructor nebyl.
Petr

----- Original Message -----
From: "Petr" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, December 24, 2008 3:05 PM
Subject: Re: Vyetření na měl. (2)


Předpokládal jsem,že odpoví nějaký učitel nebo opravdu znalý praktik.
Myslím si,že právě proto,že když už je včelstvo silně decimované a
napadené,tak by se měla varoáza ve vzorku projevit.Proto se snad ty odběry
dělají,ne?


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3716 (20081224)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Předpokládal jsem,že odpoví nějaký učitel nebo opravdu znalý praktik.
Myslím si,že právě proto,že když už je včelstvo silně decimované a napadené,tak by se měla varoáza ve vzorku projevit.Proto se snad ty odběry dělají,ne?

V minulém mailu jsem se tak rozpovídal, ze jsem ani neodpověděl na původní
otázku, takže tak činím teď :-)
Smyslnost možná ne, ale smysl určitě ano. Každá informace napovídající něco
o zdravotním stavu je důležitá - jen je nutné si uvědomit, že
diagnostikování jednoho problému ještě neřeší všechny možné ostatní...
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "Petr" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, December 24, 2008 1:21 PM
Subject: Vyetření na měl.


Prosil bych,zda by mohl odpovědět odborník nebo zkušený praktik.
Řada včelařů loňský rok vykazovala ve vzorcích zimní měli v průměru 1 - 1,5
roztoče na včelstvo.Ale je s podivem,že se u nich vyskytl na jaře takřka
devadesáti procentní i větší úhyn včelstev na stanovištích.Má vůbec tato
diagnostika nějakou smyslnost?


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3716 (20081224)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Sice nejsem jedno ani druhé, přesto bych se k problému rád vyjádřil...
Někteří včelaři (i zde na konferenci) jsou s příčinami velkých úhynů hotovi
v cukuletu - včelař byl lajdák a netlumil správně varroázu . Obhajoba
postižených, že nic nezanedbali, je bezúspěšná. Při tom některé lokality
jsou postiženy hůře, jiné méně, a nedomnívám se, že by svědomitost včelařů
byla tam či onde natolik odlišná. Osobně se domnívám, že za úhyny stojí
další, dosud neidentifikované vlivy. Například naše lokalita patří mezi ty
málo postižené. Nemyslím, že bychom byli v léčení důslednější, než kdekoliv
jinde. Pouze k nám prozatím ony neznámé patogenní vlivy dosud nepronikly a
beru to za naše štěstí, ne za naši zásluhu.
S přáním radostného prožití nastávajících svátků a v Novém roce mnoha
úspěchů, zdraví, radosti ze včeliček a spousty tolerantnosti k ostatním
Petr

----- Original Message -----
From: "Petr" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, December 24, 2008 1:21 PM
Subject: Vyetření na měl.


Prosil bych,zda by mohl odpovědět odborník nebo zkušený praktik.
Řada včelařů loňský rok vykazovala ve vzorcích zimní měli v průměru 1 - 1,5
roztoče na včelstvo.Ale je s podivem,že se u nich vyskytl na jaře takřka
devadesáti procentní i větší úhyn včelstev na stanovištích.Má vůbec tato
diagnostika nějakou smyslnost?


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3716 (20081224)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Jeste sem zapomnel, mel sem na mysli sledovani spadu po cely rok. Zimni mel
uz je takove "Pozde bycha honiti".

2008/12/24 Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>

> Ma, ale bohuzel uz bylo pozde, vcely byly poskozene.
>
> 2008/12/24 Petr <e-mail/=/nezadan>
>
> Prosil bych,zda by mohl odpovědět odborník nebo zkušený praktik.
>> Řada včelařů loňský rok vykazovala ve vzorcích zimní měli v průměru 1 -
>> 1,5
>> roztoče na včelstvo.Ale je s podivem,že se u nich vyskytl na jaře takřka
>> devadesáti procentní i větší úhyn včelstev na stanovištích.Má vůbec tato
>> diagnostika nějakou smyslnost?
>>
>
>

Ma, ale bohuzel uz bylo pozde, vcely byly poskozene.

2008/12/24 Petr <e-mail/=/nezadan>

> Prosil bych,zda by mohl odpovědět odborník nebo zkušený praktik.
> Řada včelařů loňský rok vykazovala ve vzorcích zimní měli v průměru 1 - 1,5
> roztoče na včelstvo.Ale je s podivem,že se u nich vyskytl na jaře takřka
> devadesáti procentní i větší úhyn včelstev na stanovištích.Má vůbec tato
> diagnostika nějakou smyslnost?
>

Prosil bych,zda by mohl odpovědět odborník nebo zkušený praktik.
Řada včelařů loňský rok vykazovala ve vzorcích zimní měli v průměru 1 - 1,5 roztoče na včelstvo.Ale je s podivem,že se u nich vyskytl na jaře takřka devadesáti procentní i větší úhyn včelstev na stanovištích.Má vůbec tato diagnostika nějakou smyslnost?

Přejí Vám pěkné vánoční svátky s do nového roku hodně štěstí zdraví a osobní pohody a také, aby se Vám všem vedlo na včelínech.

Děkuji všem za odpověď a přeji příjemné a spokojené prožití vánočních
svátků.
Zde.Som.

----- Původní zpráva -----
Od: "A.Tur??ni" <anton.turcani/=/gmail.com>
Komu: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Odesláno: 24. prosince 2008 11:59
Předmět: Re: Podloky na melivol


> Pripusťme,že je to tak, ale ako potom vysvetlíme fakt, že na včelnici, kde
> sa nachádzajú obidva typy úľov (dobre uteplené a s jednoduchými stenami),
> pritom nezáleží ako sú pomenované, je rozvoj v úľoch s dobre uteplenými
> stanami taký istý ak nie lepší ako v úľoch tenkostenných vystavených
slnku?
>
> Zhodneme sa v jednom, včely po prezimovaní sú zdravé, s dostatočnou
> hmotnosťou, s dobrými zásobami a dostatkom slnka, prínosom nektáru, peľu a
> vody, rýchlo rastú do sily. A je jedno v akom úli sú. Zábudame však na jen
> fakt, že včelstvo v úli reaguje ne zvýšenie teploty v priestore, z ktorého
> teplo vniká vždy do otvoreného letáča, teda rovnako v uteplenom ako v
> neuteplenom úli.
>
> Včely na vnikajúcu teplotu do úľa reagujú svojimi receptormi a okamžite
> rozpúšťajú chumáč aj v zime, na jar tiež reagujú na tento podnet, a začnú,
> najskôr sporadicky vyletovať z úľa a po vrátení lietaviek do úľa po
> oznámení zdroja vody, peľu prípadne nektáru, hromadne vyletovať do voľného
> priestoru.
>
> Záver: preto je jedno ako je konštruovaný úľ a je jedno kde je umiestnený,
> ale pravda je, že tenkostenné úle (a k tomu zafarbené tmavými farbami) sú
> silne slnečnými úľmi prehrievané a preto si včely zaslúžia aby boli pod
> stromami.
> Čo však vtedy, keď včelár také miesto nemá? Odporúčam úľové zostavy
> netierať svetlými farbami, ktoré nepohlcujú slnečné lúče, npr. aj biela je
> dobrá. Včelár ale takéto úle musí dobre chrániť včely a plod v úli proti
> prehrievaniu dobrou izoláciou, npr. v tomto čase aj zaťaženým
polystyrénom,
> s prebytočnou teplotou sa včely vysporiadajú vetraním.

Pripusťme,že je to tak, ale ako potom vysvetlíme fakt, že na včelnici, kde sa nachádzajú obidva typy úľov (dobre uteplené a s jednoduchými stenami), pritom nezáleží ako sú pomenované, je rozvoj v úľoch s dobre uteplenými stanami taký istý ak nie lepší ako v úľoch tenkostenných vystavených slnku?

Zhodneme sa v jednom, včely po prezimovaní sú zdravé, s dostatočnou hmotnosťou, s dobrými zásobami a dostatkom slnka, prínosom nektáru, peľu a vody, rýchlo rastú do sily. A je jedno v akom úli sú. Zábudame však na jen fakt, že včelstvo v úli reaguje ne zvýšenie teploty v priestore, z ktorého teplo vniká vždy do otvoreného letáča, teda rovnako v uteplenom ako v neuteplenom úli.

Včely na vnikajúcu teplotu do úľa reagujú svojimi receptormi a okamžite rozpúšťajú chumáč aj v zime, na jar tiež reagujú na tento podnet, a začnú, najskôr sporadicky vyletovať z úľa a po vrátení lietaviek do úľa po oznámení zdroja vody, peľu prípadne nektáru, hromadne vyletovať do voľného priestoru.

Záver: preto je jedno ako je konštruovaný úľ a je jedno kde je umiestnený, ale pravda je, že tenkostenné úle (a k tomu zafarbené tmavými farbami) sú silne slnečnými úľmi prehrievané a preto si včely zaslúžia aby boli pod stromami.
Čo však vtedy, keď včelár také miesto nemá? Odporúčam úľové zostavy netierať svetlými farbami, ktoré nepohlcujú slnečné lúče, npr. aj biela je dobrá. Včelár ale takéto úle musí dobre chrániť včely a plod v úli proti prehrievaniu dobrou izoláciou, npr. v tomto čase aj zaťaženým polystyrénom, s prebytočnou teplotou sa včely vysporiadajú vetraním.

Ano.
> Optimal je tenkostěnný úl, takže umožňuje proniknutí slunečního tepla skrz
> stěnu do vnitřku, což opravdu podpoří rozvoj. Pro si myslím, že není
> výhodné umisťovat neuteplené úly do včelínu, jelikož se tím připravujeme o
> výhodu přímého prohřívání úlu sluncem v období jarního rozvoje. Na druhou
> stranu v létě včelín chrání před přehříváním. ...suma sumárum,
> nejvýhodnější poloha neuteplených úlů je pod listnatými stromy.
>
> Přeji příjemné svátky a hodně zdaru!
> S pozdravem M. Václavek

To jsou schématické poučky. U včelína záleží zase na stěně a izolaci. Pokud
je včelín spíše tenkostěnný a je vystavený v předjaří slunečnímu záření, je
taky uvnitř včelína přes den znatelně teplo a to teplo se přes tentostěnné
úly dostává i ke včelám. Není to sice tak výrazné, jako když je úl venku,
ale je to. Oteplení ve včelíně je méně intenzívnější ale trvá o hodinu, dvě
hodiny déle, dokud po ukončení slunečního svitu nevychladne hmota včelína.
Včely ho neregistrují první den jako u tenkostěnného úlu umístěného venku,
ale až po více dnech pěkného počasí, což bývá někdy kvůli výletům včel na
sníh dobře, někdy na jaře méně dobře. Proto se nedá jednoznačně říct, že ve
včelíně jsou tenkostěnné úly nevýhodné. Ve včelíně s neizolovanými jižními
stěnami osvěcovanými v předjaří sluncem a se suchou podlahou izolovanou od
zemního chladu a vlhkosti jsou tenkostěnné úly taky výhodnější. V nějakém
studeném včelíně jsou výhodnější asi izolované úly, včely si potom dobu, kdy
mají začít na jaře plodovat určují podle vnitřních hodin a délky dne a noci
a ne podle tepla ze slunce. Zase pokud má včelín podlahu třeba přímo na
zemi a tudíž má tím přímo se zemí kontakt a stěny včelína jsou ještě navíc k
tomu izolované, je to zase výhoda ve velkých zimních mrazech, kdy přes
podlahu jde do včelína teplo ze země a mrazy jsou potom uvnitř včelína
mírnější. Záleží tedy, jak počasí konkrétní zimy sedne na konkrétní
uspořádání stanoviště, včely se ale dokáží vyrovnat téměř se vším.
Ve včelíně, kde je hodně včelstev na malý objem včelína je potom ještě další
výhoda, včely si svým teplem zvyšují teplotu ve včelíně, zvláště když se v
předjaří rozplodují a produkují více tepla. Tím jsou omezeny vlivy prudkého
kolísání počasí, například prudkého ochlazení v předjaří.

R. Polášek

Stále se to skloňuje, ale já to nepozoruji.

Na podzim jsem si při čištění podložek po léčení ani nyní při přípravě na odběr nevšiml náznaků plodování.
Jak jste na tom vy?

Karel

Šťastné a veselé Vánoce, radost a pohodu po celý příští rok.

Karel Jiruš

Za předpokladu dostatku zásob v úle a zahřívání jižní strany sluncem
můžu podnítit matku k hojnějšímu a časnějšímu plodování i když noční teplota
klesne opět na úroveň okolí úlu?
_____________________________________________________________

Ano.
Optimal je tenkostěnný úl, takže umožňuje proniknutí slunečního tepla skrz stěnu do vnitřku, což opravdu podpoří rozvoj. Pro si myslím, že není výhodné umisťovat neuteplené úly do včelínu, jelikož se tím připravujeme o výhodu přímého prohřívání úlu sluncem v období jarního rozvoje. Na druhou stranu v létě včelín chrání před přehříváním. ...suma sumárum, nejvýhodnější poloha neuteplených úlů je pod listnatými stromy.

Přeji příjemné svátky a hodně zdaru!
S pozdravem M. Václavek

Pěkné svátky a hlavně pevné zdraví.

G.P.

Včely chovám teprve jeden rok a chtěl bych se v této souvislosti zeptat
na jarní podněcování teplem. Mám čtyři nástavkové úly Optimát a v době jarní
snůžky teprve nabíraly na síle.
Za předpokladu dostatku zásob v úle a zahřívání jižní strany sluncem
můžu podnítit matku k hojnějšímu a časnějšímu plodování i když noční teplota
klesne opět na úroveň okolí úlu?
Děkuji Zde. Som.


----- Původní zpráva -----
Od: "A.Tur??ni" <anton.turcani/=/gmail.com>
Komu: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Odesláno: 23. prosince 2008 17:02
Předmět: Re: Podloky na m?l


> Z hlediska jarovizace včelstev je tomu spíše naopak... docílíme tím
> rychlejšího a jistějšího jarního rozvoje
>
> Pán Václavek, to sú všetko len ľudské konštrukcie, ktoré včely nevnímajú.
> Ja som som prešiel obdobím, dať včelám nadbytok vzduchu a teraz z ľudského
> hľadiska menej vzduchu, ale jarný rozvoj je vždy dobrý a ten závisí vždy
od
> denných plusových teplôt a prínosu nektáru a peľu z prírody.

Z hlediska jarovizace včelstev je tomu spíše naopak... docílíme tím rychlejšího a jistějšího jarního rozvoje

Pán Václavek, to sú všetko len ľudské konštrukcie, ktoré včely nevnímajú. Ja som som prešiel obdobím, dať včelám nadbytok vzduchu a teraz z ľudského hľadiska menej vzduchu, ale jarný rozvoj je vždy dobrý a ten závisí vždy od denných plusových teplôt a prínosu nektáru a peľu z prírody.

Na to jsou dvě metody
1) Macerace plodů a bylin v lihu a pak se přidá do do hotového výrobku
2) rozdrcené plody nebo byliny se do kvasící tekutiny zavěsí v plátěném sáčku a necá po celo dobu kvašení
Do medoviny se musí vždy něco přidat me oobsahuje minimm kyselin a jiných huťových látek a medovina by byla velmi mdlé cuti
Doba kvašení též závicí na množství živných solí med sám osobě nemé téměř žádné Proto se tam přidávají.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: medovina
> Datum: 23.12.2008 10:59:59
> ----------------------------------------
> Tak bylinkami se hlavně napravuje nic moc chuť, aby se to vůbec dalo
> pít.Otázka ale zněla jak docílit mandlové chuti, např jak chutná Dolská
> mandlová. Přírodními mandlemi to zřejmě nepůjde. Všem na Konferenci přeji
> hezké svátky a hlavně hodně zdraví. To ostatní si za prodaný med můžeme
> koupit! Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Toho je dost v každé lepší drogerii.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdeněk Heřmánek" <ZHermanek/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 23, 2008 10:29 AM
Subject: Re: kvasn? rourky


Nedávno jsem kupoval skleněné přímo v prodejně sklárny Kavalier a stála
130kč.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: B.Tich? <BTichy/=/email.cz>
> Předmět: Re: kvasn? rourky
> Datum: 22.12.2008 22:22:12
> ----------------------------------------
> Pane Loffelmanne, děkuji, beru na vědomí, budu se snažit je koupit.
>
>
>

Tak bylinkami se hlavně napravuje nic moc chuť, aby se to vůbec dalo pít.Otázka ale zněla jak docílit mandlové chuti, např jak chutná Dolská mandlová. Přírodními mandlemi to zřejmě nepůjde. Všem na Konferenci přeji hezké svátky a hlavně hodně zdraví. To ostatní si za prodaný med můžeme koupit! Zdraví R. Stonjek

Nedávno jsem kupoval skleněné přímo v prodejně sklárny Kavalier a stála 130kč.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: B.Tich? <BTichy/=/email.cz>
> Předmět: Re: kvasn? rourky
> Datum: 22.12.2008 22:22:12
> ----------------------------------------
> Pane Loffelmanne, děkuji, beru na vědomí, budu se snažit je koupit.
>
>
>

Chce to trochu Cyankály(kyanid draselný)prudký jed s příchutí hořkých mandlí.Raději bych tuto cestu opustil a šel na bylinky ty lidé berou a budou čím dál víc.

Všem návštěvníkům Včelařské konference chci popřát hezké prožití Vánoc a šťastný Nový rok 2009. To také přeji i těm, kteří se zasloužili o to, že tyto stránky existují. Nám všem dále přeji, dobré vyzimování našich včelstev a úspěšnou nastávající včelařskou sezónu a aby se neopakovala apokalypsa úhynů z minulého roku.

Vážení, tyto stránky jsem počal navštěvovat teprve v letošním roce, kdy i k nám dorazil internet. Návštěvami těchto stránek jsem se mnohé dověděl o tom jak to děláte Vy, včelaři z různých oblastí Čech i Slovenska. Vaše názory jsou pro mne přínosné v tom, že mi pomáhají utřídit vlastní myšlenky, vrací mne do dob mých vlastních začátků, připomínají zasuté a zapomenuté vědomosti a vytvářejí nové podněty jak dále pokračovat v chovu včel. Je skutečně důležité, konfrontovat své názory s názory ostatních. Velmi se mi líbí, že na těchto stránkách se neobjevují vulgarity výsměch a osočování. Líbí se mi, že přispěvatelé se snaží pomoci radou těm, kteří o to prostřednictvím těchto stránek žádají. To svědčí o tom, že tyto stránky navštěvují slušní lidé, kteří si mají co říci o předmětu svého zájmu. Za to Vám přátelé, aktivním přispěvatelům i těm pasivním srdečný dík. Srdečný dík patří také všem, kteří se podíleli a podílí na tom, že tyto stránky vůbec vznikly a že tyto stránky fungují a věřím, že budou i nadále v dalších letech fungovat.
Josef Křapka

Ani by Ste neverili čo zimujúce včely vydržia, niekoľko prípadov: (...)
______________________________________________________________

Naprosto tomu věřím. Není to nic divného. Vysvětlení jste podal sám: ,,Pravdepodobne cez molitan prenikal vzduch do úľa, ktorý im bohate stačil na život. Včely toho vzduchu až tak veľa nepotrebujú.,,

Situace by byla jiná v případě opravdového utěsnění ( neprodyšné! ). Slyšel jsem o jednom včelaři, který ve snaze ,,uchránit,, včely před chladem ucpal česna v Moravských univerzálech... a tak dovčelařil.

Obzvláště, pokud se používají očka nebo prodyšné stropy, požadavky na velikost česen nejsou veliké. Ale to neznamená, že poskytnutí nadbytku vzduchu v průběhu zimy včelám uškodí. Z hlediska jarovizace včelstev je tomu spíše naopak... docílíme tím rychlejšího a jistějšího jarního rozvoje.

S pozdravem M. Václavek

existují také plastové kvasné uzávěry uzávěry

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: B.Tich? <BTichy/=/email.cz>
> Předmět: Re: kvasn? rourky
> Datum: 22.12.2008 22:22:12
> ----------------------------------------
> Pane Loffelmanne, děkuji, beru na vědomí, budu se snažit je koupit.
>
>
>

Pane Loffelmanne, děkuji, beru na vědomí, budu se snažit je koupit.

Když jsme u té medoviny, nevíte jak docílit kvalitní mandlové chuti? Kdysi dávno na kurzu v Dole říkali, že se musí použít potrav. příchuť, Od dvou výrobců jsem jí zkusil a nic moc. Vyrábím zatím pouze přírodní bez příchutí, ale potřebuji trochu rozšířit sortiment. Zdraví R. Stonjek

jakým způsobem uchytíte začátek a konec vlasce na rámek? Nelámou se
mezistěny při vkládání mezi vlasec?
petr j.

Když si zvětšíte obrázek/Nová varianta rámků na www.vcely.kvalitne.cz/,jak vsouvá půlky mezistěny, tak na boční loučce jsou vidět zajištění drátkem o průměru 1mm délky 20mm.Lze použít i sirku. Stačí jedno zajištění vytáhnout a je celý vlasec volný.Jedna varianta vkládání půlené mezistěny středem a roztažení do boků je na obrázku.Nebo se mezistěna vkládá v zatahovacím obalu.
B.V.

Poškození včelstva hrozí při .......... nebo nedostatku zásob a také při nedostatku vzduchu.

Ani by Ste neverili čo zimujúce včely vydržia, niekoľko prípadov:

Prvý: pred niekoľkými rokmi som 15.10 fumigoval včelstvo, letače boli utesnené hustým molitanom, po zadymení som molitan odobral. 3.12 som kontroloval včelstvá či niekde nevnikli do úľa, keď som zbadal, že jeden letáč je stále zaistený molitanom. Bolo to presne 45 dní, srdce mi prestalo na chvíľu "biť". odbehol som pre odpočúvaciu hadičku a zasunul do letáča. Počul som ten najkrajší a tichý šelest včiel, včelstvo žilo. Pravdepodobne cez molitan prenikal vzduch do úľa, ktorý im bohate stačil na život. Veríte tomu?

Druhý: získal som porézny materiál tzv africkú trávu AFRIK, používaný ako výplň do gaučov. Afrik som odskúšal ako prevenciu proti vnikaniu piskorov a myší do zimujúcich včelstiev. Včelstvo som pozoroval 1,až 5 dní a včelstvo ticho zimovalo, uzatvoril som aj ostatné letáče (asi 50 včel.), Afrik som odstránil až tesne pred jarnými preletmi. Všetky prežili zimu v pohode, spotreba zásob o niečo nižšia. Včely kamikadze (vyletujú aj za mrazu, akoby necítili, že idú pre istú smrť) nemohli z úľa vyletovať ostali v úli.
Nechcem tým nabádať čitateľov na opakovanie mojich pokusov, len chcem poukázať na rady v smere ponechania veľkosti letáčov na zimu, ktoré sa nesú v radách od doby ako som začal včeláriť (1954). Včely toho vzduchu až tak veľa nepotrebujú. V praxi tom znamená, že včelstvo v zime nemusí uhynúť od nedostatku vzduchu, ale pre nejakú inú príčinu!

Teraz už niekoľko rokov letáčové otvory ponechávam na zimu o ploche 1,5 až 2,0 cm2, včely bez problémov zimu prežijú, spotreba zásob je o niečo málo menšia, čo však nie je podstatné. Ešte raz zdôrazňujem, nemá to byť návod.

Včely nikdy fakticky nespí, pouze omezují svoji aktivitu. Proto je zbytečné se obávat jejich ,,probuzení,,. Případné rozhučení zimujícího včelstva při vkládání podložek brzy pomine, takže, pokud přitom nesvalíte úl či do něj ,,omylem desetkrát,, nepraštíte pěstí, není třeba mít z rozrušení včel strach. Poškození včelstva hrozí při opakovaném rušení zimního klidu ( např. činností myší, ptáků, nárazy větru ), při bezmatečnosti nebo nedostatku zásob a také při nedostatku vzduchu. Klidné spaní bez výčitek si může dopřát ten, kdo byl při krmení štědrý, včelstva má v kontaktu se zásobami, vzdušně zimovaná a tvořená alespoň 1 kg včel.

V neděli byl zimní slunovrat. Tedy kromě toho, že začala kalendářní zima, započal postupný příchod jara. Přeji všem, aby zima nebyla opět ,,italská,,.

Veselé Vánoce a šťastný nový rok, ať se všem daří nejenom ve včelařině, ale i v běžném životě!
S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Kvasné rourky jsou k dostání, ale nejsou vždy k mání / ve velkých městech
je hej/, ale hlavně jsou skleněné a tudíž rozbitelné. Nouzové řešení se
stalo pravidlem...........................

Dobry den,
jsou i plastové - nerozbitne a nejsou drahe..................
jan

pěkně zdravím,

jakým způsobem uchytíte začátek a konec vlasce na rámek? Nelámou se
mezistěny při vkládání mezi vlasec?


petr j.



Vojtěch napsal(a):
> Pane Polášku nejen pro využití třeba menších kousků rozbité mezistěny, ale
> např. při předělávaní voštin z menších rámků do větších atd. Platí zde po
> zkušenostech určité zásady. Průměr 0,3 mm, nosnost 8,5kg. Letos jsem si
> připravil s 0,31mm, nosnost 12,5 kg. Silnější jsou méně vhodné kvůli
> napínaní a dalších důvodů. Pokud používám vlasec dvojmo, svazuje se na
> začátku a konci vždy dvěma suky, pak drží a o 5cm kratší kvůli napnutí.Čili
> je dvojnásobná pevnost.
> B.V.
>
>

Pane Polášku nejen pro využití třeba menších kousků rozbité mezistěny, ale např. při předělávaní voštin z menších rámků do větších atd. Platí zde po zkušenostech určité zásady. Průměr 0,3 mm, nosnost 8,5kg. Letos jsem si připravil s 0,31mm, nosnost 12,5 kg. Silnější jsou méně vhodné kvůli napínaní a dalších důvodů. Pokud používám vlasec dvojmo, svazuje se na začátku a konci vždy dvěma suky, pak drží a o 5cm kratší kvůli napnutí.Čili je dvojnásobná pevnost.
B.V.

Já asi nějaký rámek s tím vlascem udělám, protože se mně to jeví výhodné pro
využití třeba menších kousků rozbité mezistěny pro rámek s částečnou
trubčinou, zatím jsem takové kousky, když se mně chtělo, lepil roztaveným
voskem a nebylo to moc ono. Nejlepší vlasec na toto je vlasec, který je
zadarmo - toho mám poměrně dost ze svých procházek po břehu místní vodní
nádrže a okolí. Třeba naposledy jsem namotal na klacek nejméně 50 metrů
vlasce, který vlál z keře ve výšce 1 - 3 metrů v těsné blízkosti cesty, kde
jezdí poměrně dost cyklistů a motocyklistů....

R. Polášek

Na www.vcely.kvalitne.cz, je ukázka rámku. Rámek je vytažen ze slunečního tavidla. Klučina zasunuje mezistěnu.
Je to jenom nová varianta, která nemusí každému vyhovovat.
Zájem mají začínající včelaři. Každému předvedu starou metodu a svoji, ať si vybere.Po předvedení a poučení základ každý zvládne,a potom je více možností výpletu.
Ve včelařských prodejnách i od různých výrobců si můžeme zakoupit zatavovače mezistěn. Jejich cena je pro drobné včelaře s několika včelstvy nerentabilní.
Jako nouzové řešení se používají různé nabíječky automobilních akumulátorů i upravené transformátory z jiných elektrozařízení. Zde při neodborné úpravě hrozí úraz elektrickým proudem.Všechny tyto zatavovače potřebují přípojku elektrické energie. Je to odborná práce, kterou musí provádět zkušený včelař.Kutila včelaře, čím složitější práce, tím více ho to baví a snaží se to dělat stejně, ale i lépe.Např. na uvolněné drátky používá vroubkovač.Drátek nemá vlastní pružnost, pak napnutím se prohýbají loučky. Používá k tomu i moderní prostředky. Pokud si chceme ulehčit a zjednodušit práci, tak ji musíme dělat jinak. Využít jiných moderních poznatků a zkušeností. Pokud nahradíme drátek dvojitým rybářským vlascem, který je pružný, nemusíme zatavovat.. Navlékaní vlasce háčkem může dělat každý kdekoliv i více lidí najednou, a taky děti to baví. Na Mikuláše už mám nachystáno pro další včelařský rok 50% rámků. Děti kolem pátého věku chtějí pořád v něčem pomáhat, ale práce musí být přizpůsobena tak, aby se jim dařila a to je pak baví. Potom pořád chtějí v něčem pomáhat, není jednoduché to vymýšlet, ale jedině tak se jim včelaření může časem stát i koníčkem, protože už začaly aniž si to uvědomují.

B.V.

Mrkni na ww.schimansky.cz

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
??ma
Sent: Saturday, December 20, 2008 9:14 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: medovina

Kde se dají sehnat kvasinky Schimanský a jsou ještě nějaké jiné vhodné
kvasinky na výrobu medoviny? Chtěl bych vyzkoušet také jiné, než dolské.

Pred istým časom sa na Konferenci diskutovalo o nahradení drôtika na pri výstuhe rámiku pri zatavení Ms.
Prosím o konkrétne rady kolegu, ktorý tento spôsob propagoval a využíva ho:
- aký vlasec (značka) je najlepší,jeho hrúbka, prípadnú nosnosť, jeho farba. Dá sa kúpiť aj farebný?
- sila napätie silonu v rámiku, spôsob zasúvania do otvorov, spôsob zatavenia (koliesko, ostrôžka?)
- skúsenosti s prijímaním vlasca včelami, pevnosť vlasca pri bežnom používaní - chovanie v úli pri plode a väčších zásobách, ale hlavne pri vytáčaní medu.
- máte nejakúfintu,ktorá uľahčuje túto prácu?
Ďakujem za rady a ochotu. Anton

Přímo v sídle firmy-Ševcova 1365/13,Brno,tel:731463469.
Více na www.schimanski.cz

Kde se dají sehnat kvasinky Schimanský a jsou ještě nějaké jiné vhodné kvasinky na výrobu medoviny? Chtěl bych vyzkoušet také jiné, než dolské.

Kde se dají sehnat kvasinky Schimanský a jsou ještě nějaké jiné vhodné kvasinky na výrobu medoviny? Chtěl bych vyzkoušet také jiné, než dolské.

Jaká je záruční doba u kvasinek Schimanský
Díky Zdeněk
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: medovina
> Datum: 20.12.2008 20:38:50
> ----------------------------------------
> Dolské kvasinky se mě vůbec neosvedčily.Kvasily jen občas a velmi špatně
> ,medovina se čistila velmi problematicky.Nyní používám kvasinky Schimanský
> a mám medovinu bez problému.Co se týče vaření,vařím jen velmi krátce
> seberu, pěnu a hotovo. Doba varu je asi 5-10 min.
> Milan
>
>
>

Dolské kvasinky se mě vůbec neosvedčily.Kvasily jen občas a velmi špatně ,medovina se čistila velmi problematicky.Nyní používám kvasinky Schimanský a mám medovinu bez problému.Co se týče vaření,vařím jen velmi krátce seberu, pěnu a hotovo. Doba varu je asi 5-10 min.
Milan

Zkoušel někdo dělat medovinu z pivních kvasinek a z jakých? Kvasinky na
svrchní kvašení, spodní kvašení, ležák?

R. Polášek

zkuste fén....a pochlubte se

Já myslím, že se zde dělá z výroby medoviny hrozná věda a hledají se problémy tam, kde žádné nejsou a opomíjí se zcela ty podstatné. Já si myslím že je třeba si dávat pozor na dvě zásadní věci. V první řadě je třeba používat kvalitní kvasinky a to nejdůležitější je vyrobit si kvalitní rozkvas. Kvasinky z Dolu, těm je potřeba se vyhnout obloukem, jsou takové nijaké. Doporučuji jednou vyzkoušet od fy. Schimanski nebo Lalvin a pak mě suďte za ta odvážná slova. To je úplně o něčem jiném. U rozkvasu je potřeba se neřídit návodem z Dolu, ale vyrobit ho podstatně víc a skutečně počkat až pracuje, tzn, musí z něj vycházet poměrně silné šumění a bublání a počkat do doby až se intenzita začne zklidňovat a na dně se začíná usazovat kal. To je ten správný okamžik. Pak nemůžou být problémy. S kvasnou zátkou se nezatěžuji, zmuchlám sterilní obvaz do koule a nacpu ho do demižonu, to samé i druhé kvašení. Pak stačí mikroten a slabá gumička a žádné velké napětí. Co se týče rozkodování zda vařit či ne, měním názor a pomalu se přikláním k vaření i když zdaleka ne tak dlouhému jak požadují v Dole. Letos jsem udělal pokus a jednu várku vařil a druhou ne, ve stejné době a úplně obě stejně. Vařená má jemnější a lepší chuť, navíc u nevařené nejde přehlédnout, že archivace nic neumocňuje, spíš je to mírně naopak. Nejlepší je dát ochutnat např zákazníkům oba vzorky o kterých nic nevědí a jejich volba je jasná, vítězí vařená. Samozřejmě je to pouze můj názor a je jasné že mnozí z vás to vidí jinak. Zdraví R. Stonjek

>Chtěl bych se zeptat, jak dlouho, kde, při jaké teplotě >lze skladovat mezistěny.... Jiří
---------------------------------------------------------
V zimě 1991/1992 jsem díky "zasr.... tmavočechům" (to není rasizmus, to jsou zkušenosti z Mostecka) přišel o 65 včelstev. Mezistěny z vytaveného vosku jsem používal ještě v letošním roce (2008). Byly uskladněny na policích ve skříních v suchém sklepě za průměrné teploty asi 15 st.C, zabaleny po 5-ti kg, zabalené v papíru tak jak je zasílá Stražisko. Mezistěny byly bez šedého povlaku, žluté barvy a po prohřátí na pokojovou teplotu cca 21-22 st.C se nelámaly. Včely na nich stavěly bez problémů. Při letošním úklidu jsem přišel na mezistěny cca 1/2 kg rámkové míry 240 x 150 mm, tmavšího zbarvení, velmi tenké, které získal ještě můj otec z pozůstalosti včelaře v roce 1972. Ten včelař choval včely ještě v "almárkách". Dle mého názoru jsou stále použitelné. Tak směle do toho. Pouze je neskladujte ve vyšší vrstvě na sobě nebo jinak nezatěžujte aby se neslisovaly.
JK